V prvním příspěvku napíši pár perliček z cesty od Sydney po Alice Springs.... takhle to všechno začalo...
Neuvěřitelně jsme se sbalili do Nissanu X-trail s tím, že Matyášek měl své místo mezi zadními sedačkami. Dodám, že většina lidí tu cestuje s velikými karavany nebo domy na kolečkách. Mnohokrát jsme se setkali s údivem, že nás jelo 5 v tak "malém" autě s veškerou výbavou na kempování. A to jsme jako správní Češi vezli i piva.
|
Malý cestovatel |
Ač se může zdát, že je 7 týdnů habaděj, Austrálie je tak rozlehlá, že jsme první úsek cesty ze Sydney do Adelaide museli jak se říká přefrčet... ale celé frčení se neobešlo bez zádrhelu...Všichni v Austrálii nás předem upozorňovali na to, abychom si hlídali dostatek benzínu a nám se hned první noc zadařilo. Benzín nám došel v 1 hod. ráno... ale na vině bylo auto, které nepochopitelným způsobem zastavilo se stále ještě čtvrtkou nádrže. Až později jsme zjistili, že auto má systém dvou nádrží a v našem případě nedošlo k přečerpání z jedné do druhé. Naštěstí jsme jako správní outbackáči měli s sebou 10 litrový kanystr, který nás a i jiné, ještě mnohokrát zachránil. Prní noc jsme tedy přečkali v malé městečku čekáním až se mistr pumpař vyspí.
Než jsme stihli dojet do Adelaide, tak se projevila ještě jedna závada, kterou jsme ale už tušili. Auto odmítlo nastartovat a nám bylo jasné, že musíme vyměnit baterku, protože v outbacku by nám to mohlo hodně zavařit. Musím dodat, že poté co máme baterku novou, autíčko šlape perfektně a dokonce za námi přímo v outbacku přišli lidé a pochválili nám naše "Great little car" prostě autíčko, které zvládne projet i jedny z nejobtížnějších nezpevněných cest, třeba i přejezdy řek.
Po vychytání všech mušek na autě jsme se dostali do Adelaide, což je příjemné město v anglickém stylu s botanickými zahradami a muzei.
|
Krásné botanické zahrady |
|
Adelaide |
Atmosféra města se nám moc líbila, ale my jsme se vydali hlavně za přírodou a tak už druhý den po obědě jsme vyrazili směr opravdový outback. Na cestě nás potkaly teplotní extrémy, protože první den za Adelaide byly v noci pouhé 4 stupně a další den, kdy jsme přejeli o 600 km na sever, jsme se dostali do pouště, kde bylo přes den neuvěřitelných 38 stupňů (v létě až 50). Většina obyvatel zde bydlí v podzemních domech doslova vydlabaných do strmých kopců. Město se jmenuje Cooper Pedy, je centrum outbacku. Proslavilo se jako největší naleziště opálu v celé Austrálii. My jsme zažili perfektní zkušenost a to kempování pod povrchem, kde je po celý rok konstatní teplota kolem 23 stupňů.
|
Matyášek ve 4 stupních...výborně se mu spalo:) |
|
|
...ano a to už kempujeme pod zemí:) |
Po cestě z Adelaide byl pro nás nezkušené perfektní zážitek sledovat, jak se celá krajina mění ze zelených pastvin až po krajinu připomínající Mars. Nezapomenutelným setkáním s přírodou byla rodinka Emu, která nám přeběhla přímo před autem.
|
Hurá outback!!! |
|
Tak tomuhle se říká v Austrálii road train a potkáte jich v outbaku nespočítaně |
V Coober Pedy jsme během 1 denní zastávky prozkumali opálová muzea, aboriginskou galerii, opálový důl a také jsme ochutnali nejdražší kafe v Austrálii u pána, který měl obrovskou sbírku digerid a jestli mluvil pravdu, jedna z nich byla nejdelší na světě:)... nevíme, kafe měl strašně předražené. Abych nezapomněla, udělali jsme si asi 70 kilometrový výlet z Coober Pedy po nezpevněné cestě k takzvaným Breakways...viz obrázek....krásné hornaté útvary vytvořené erozí půdy.
|
Kluci lezou na jednu z hor |
| |
...to je ona |
|
...a nádherný pohled z ní |
Po cestě jsme jeli kolem známého plotu, který je delší než čínská zeď a chrání jih Austrálie, kde je hodně pastvin s ovcemi, před psy dingo.
Další den už nás čekal opět náročný přejezd z Coober Pedy do free kempu cca 100 km od národního parku Uluru a Kata Tjuta.
Protože
jsem si chtěli ikonu Austrálie vychutnat naplno, vstali jsme v 5 hodin
ráno, přejeli jsme rychle k Uluru a vychutnali si, samozřejmě spolu s
dalším desítkami turistů, nádherný východ slunce, kdy se tato obrovská,
pro aborigince posvátná skála probudila a vynikla její rudá barva. Zážitek je to
opravdu krásný. Hora je obrovská a místní lidé si myslí, že téměř 2
třetiny skály jsou ještě schované pod povrchem.
|
Probouzející se hora |
|
a to už vidíte Uluru v celé její kráse |
|
...i nám to po ránu moc sluší:) |
Obešli jsme skálu dokola a prohlíželi si jednotlivé posvátné jeskyně v hoře, strmé stěny skály a dokonce i 2 vodní tůně, které se tvoří, když na Uluru zaprší. Trochu jsme si přáli déšť na Uluru zažít, to potom prý hora rozkvete a pramínky vody stékají dolů, my jsme ale zažili opačný extrém...opravdové horko, před kterým se není kam schovat. Přesto byla procházka svělým zážitkem a to ještě den nekončil. Odpoledne jsme přejeli ke snad ještě úchvatnějším skalám Kata Tjuta. Je to údolí pokrýté horami, které hodně připomíná Uluru. Některé jsou prý ještě o 200 metrů vyšší. Procházka mezi nimi je určitě jedním z nejhezčích zážitků naší cesty.
|
Náš Nissan a za ním...Kata Tjuta |
|
|
|
Nádherný pohled do kaňonu Kata Tjuty
|
Další den nás čekal Kings Canyon, kterému se přezdívá Grand Canyon:) Patří do trojice nejvýznamnějších přírodních krás australského vnitrozemí. Asi není takový jako ten v Americe, přesto je obrovský a když se dostanete na vrchol, ze země vystupují skalnaté kopce, které připomínají vrcholky Machu Picchu.
|
Pohled do Kaňonu:) |
|
|
|
a to už se procházíme mezi jednotlivými vrcholkami |
|
|
Dnešní kapitolu naší cesty uzavřeme právě za Kings Canyonem a jestli máte chuť, prohlédnětě si všechny fotky které jsou ve dvou odkazech tady:
Moc Vás všechny pozravujeme, my už jsme teď zase o kus dál a brzy Vám popíšeme další pokračování naší cesty.
Mějte se báječně a na závěr jedna fotka z oslav narozenin a potom jedna týmová!!!
|
oslava narozenin v kempové kuchyňce v Adelaide:) |
Moc Díky Jani, Renku a Matyášku, že jste s námi podnikli tuhle super cestu. Moc jsme si to cestování s Vámi užili:)